Podle metaanalýzy (analýzy analýz) provedené Laurou Pimpin, Lianou Del Gobbo a Dariushem Mozaffarianem z bostonské Tufts University spolu s Jasonem H. Y. Wuem a Hilou Haskelberg z Universitoy of Syndey není máslo škodlivější než rostlinné tuky s vyšším obsahem nenasycených mastných kyselin. Předpokládali jsme, že máslo má podíl na vzniku diabetu a kardiovaskulárních onemocnění. Žádný takový jednoznačný vztah se v publikovaných odborných studiích nalézt nepodařilo. Neznamená to však, že bychom se mohli máslem nezřízeně cpát. Pořád se jedná o tuk, pro jehož konzumaci, stejně jako pro konzumaci všeho ostatního platí osvědčené: všeho s mírou.
Vlastislav Výprachtický 8.7.2016: U másla je větší riziko příjmu kyselina máselné, která vzniká vzdušnou oxidací. Kyselina máselná je nevhodná pro stravování, její pH bývá bod hodnotou 5. Proto bývají do másel přidávány antioxidanty , vhodným může být olivový olej a jiné rostlinné antioxidační látky.
Pavel 10.7.2016: A kolik té kyseliny máselné takto vzniká? Když si vzpomenu na chemický kabinet na základní škole, tak měla naše chemikářka kyselinu máselnou v zabroušené dóze, ta byla ve větší zabroušené dóze, ta byla pod zabroušený poklopem který byl pod větším zabroušeným poklopem, a přesto, když člověk tu skříň otevřel, bylo to, jako by dostal ránu pěstí. Na druhou stanu máslo (podle tvrzení výrobce bez čehokoliv dodaného) ponechané tři týdny na vzduchu při pokojové teplotě, není nijak cítit. Tak kolik tam té kyseliny máselné vznikne?
11.7.2016: Odporně zapáchající kyselina máselná neboli butanová CH3CH2CH2COOH vzniká v másle rozkladem jejího triacylglycerolu, kterého v něm najdeme 3 až 4%. Je silně leptavá, nikoliv však jedovatá.
